PayPal

Nedávno jsem si chtěl zrušit předplatné Reddit Premium jako reakci na karanténu několika mých oblíbených subredditů, např. r/watchpeopledie a r/TheRedPill. Měl jsem Reddit rád právě proto, že nebral ohled na dementy, kteří lezou na různá zákoutí internetu, aby se následně mohli pohoršovat a stěžovat si. Taky jsem rád sledoval témata, která byla z morálního hlediska určitým způsobem problematická, ale diskutující se nad ně dokázali povznést a zabývali se pouze technickou stránkou věci bez nějaké korektnosti (tak totiž fungují diskuse, kterých se neúčastní kokoti).

Předplatné Redditu je řešeno přes PayPal, který periodicky odesílá nastavenou platbu (ale zároveň stále funguje jako proxy nad platební kartou). Při rušení předplatného mě Reddit přesměroval na PayPal kvůli autorizaci požadavku.

K přihlášení na PayPal je potřeba provést dvoufázové ověření a opsat SMS kód, který je zaslán na ověřené číslo. Jde o dobrý bezpečnostní prvek (ještě lepší je offline generátor, který sice snad PayPal má, ale já o něm toho času nevěděl), protože při kompromitaci přihlašovacích údajů se do účtu stejně nelze přihlásit bez telefonu oběti. S klidem jsem mohl konstatovat, že můj účet byl v absolutním bezpečí, protože mi autorizační SMS od PayPalu prostě už půl roku spíš nechodí, než chodí. Ve formuláři je pro tyto případy tlačítko pro opětovné zaslání kódu, které ale v Chrome nic nedělá (do odkazu se jenom přidá kotva a na pozadí se neodešle žádný požadavek). V Edge sice něco udělá, ale zpráva pořád nikde.

Jsem schopen pochopit, že služba má výpadek, PayPal mi ale vypadává zcela pravidelně pokaždé, když se potřebuji přihlásit. Někdy to s investicí čtvrt hodiny života na několikátý pokus vyjde. Jednou jsem ale zřejmě přesáhnul nějakou kvótu pro počet přihlášení. Formulář mi to milostivě oznámil a radil počkat (ačkoliv nezmiňoval, jak dlouho), nebo resetovat heslo. Čekat jsem nechtěl, protože jsem potřeboval zrušit předplatné a nepociťoval jsem ani potřebu resetovat si heslo, protože jsem jej neztratil. Kvůli překročení limitu už mi příliš nepomohla funkce, při které na zvolené číslo zavolá automat a kód nadiktuje (jak jsem si později experimentálně ověřil, spolehlivost automatu je stejná, jako spolehlivost zasílání SMS zpráv).

Zamířil jsem na podporu. Jde o webový helpdesk, který, po několika obnoveních, aby se načetly styly, nápadně připomíná ten od Atlassianu a stojí úplně stejně za hovno. Neobsahuje žádnou informaci, kterou bych již neznal (kromě univerzálního receptu na reset hesla), ale to není překvapivé – nejsem tu kvůli informacím, ale kvůli kontaktu na podporu. Člověka, který má tu moc resetovat kvótu pro přihlášení. Někdo, kdo by dokázal opravit tu chybu s SMS zprávami hledat nebudu, je zřejmé, že v PayPalu nepracuje, minimálně ne posledního půl roku. Helpdesk kromě neužitečných informací obsahuje také komunitní centrum (to je místo, kam lidé pokládají otázky, na které následně nikdo neodpovídá), číslo na telefonickou podporu a možnost odeslat e-mail (po přihlášení, což se mi zdálo jako problém, protože jsem se nemohl přihlásit).

S telefonickou podporou větších firem mám špatnou zkušenost. Například nedávno jsem potřeboval vyřešit problém s nefunkční aktivací Windows po změně základní desky a procesoru. V mojem profilu se objevila stará i nová konfigurace, po čekání, pročtení komunitního fóra i dokumentace jsem se konečně odhodlal a na nalezené číslo zavolal. Na druhé straně byl lokalizovaný automat, který mi položil řadu otázek (zřejmě k otestování mé příčetnosti), aby mě následně přepojil na operátora. Několik minut jsem měl možnost poslouchat debilní znělku, která, jako všechny takové znělky, podprahově vybízí k sebevraždě. Jsem z místa, kde lidé poslouchají cimbálovou muziku, vydržím to klidně celý den. Operátorce nezbyla jiná možnost, než to vzít a po úvodním seznámení s problémem mě vyzvala k nadiktování čísla instalace. Číslo instalace je série 9 čísel o 7 cifrách. Nezdá se to, ale nadiktovat 63 číslic chvíli trvá, podle klepání na druhé straně hovoru navíc operátorka nepsala číslice rovnou, ale vždy si je poslechla a z bufferu je následně opsala do počítače. Tento úvodní exchange trval asi 3 nebo 4 minuty. Hned po nadiktování na mě operátorka vychrlila, že už jsme přesáhli časový limit hovoru, ať smažu starou konfiguraci a kdyžtak zavolám znovu. Spoiler: Správným řešením je smazat novou konfiguraci. Když smažete starou konfiguraci, budete, stejně jako já, pěkně v prdeli. Raději si rovnou kupte licenci novou. Prodejte ledvidu, bude-li třeba.

Jakkoliv byla infolinka Microsoftu na nic, byla alespoň zadarmo (pokud si odmyslím těch deset babek za novou licenci). PayPal má pouze běžné zahraniční (zpoplatněné) číslo a nemohl jsem vyloučit, že po zavolání budu zpět na začátku, navíc s vyšším účtem za telefon.

Po chvíli hledání jsem narazil ještě na formulář Privacy Questions, na jehož konci by snad teoreticky mohl být někdo, kdo umí číst a snad mi i poradit. Po jeho vyplnění a odeslání se zobrazilo hlášení, že zprávu nelze odeslat. Začínám mít intenzivní pocit, že se zde nejedná o neschopnost, ale spiknutí. Z původního nápadu zrušit prémiové členství Redditu jsem přešel k rozhodnutí zrušit účet u PayPalu. Zkusil jsem formulář odeslat podruhé a zprávu formuloval tak, abych nepřekročil 128 znaků. Bingo! Podařilo se mi požádat o smazání účtu podle GDPR. Určitě to nebude jenom tak (jak už předvedl Atlassian), ale byl to dobrý začátek.

Zkusil jsem také stránku PayPalu na Facebooku. Se Spotify se mi to osvědčilo – na zprávy, které jsem jim poslal, vždy poměrně rychle reagovali a do týdne vydali v rámci aktualizací opravu bugů, které jsem jim ohlašoval. Tak nějak to má vypadat. PayPal se s tím v souladu s firemní politikou nesral a nasadil tam neužitečného robota, který po zadání dotazu odpoví odkazem do FAQ. Správci mysleli na všechno a pro jistotu znemožnili hodnocení a veřejné komentáře na stránce, aby se nemuseli obtěžovat mazáním příspěvků, ve kterých by jim uživatelé oznamovali, že jsou čuráci a ať si políbí prdel.

Byl jsem odhodlán věc dotáhnout do konce. Pokud by to nešlo jinak, zašel bych do banky a zrušil kartu připojenou k PayPal účtu. Zvážil jsem rovněž možnost se zabít, nicméně problém s PayPal účtem by tak zůstal nevyřešen.

Jak se ukázalo, po nějaké době skutečně vypršela lhůta, po kterou nebylo možné se přihlásit. Asi na třetí pokus (průběžně jsem se zkoušel přihlásit každých několik dní) konečně dorazila přihlašovací SMS a já se dostal do svého účtu a zrušil jej. Malé vítězství. Dotaz zaslaný přes formulář samozřejmě zůstal bez odezvy.

Žádná galaxie není dokonalá. Včera jsem potřeboval zaplatit drobnou částku a jedinou možnou platební metodou byl, jak jinak, PayPal. Před lety bylo možné provádět jednorázové platby přes PayPal i bez registrace, fungovalo to stejně jako platební brána – stačilo opsat číslo karty a bylo vystaráno. V rámci nějakého zlepšení už to ale možné není a i pro prostý donate je potřeba se registrovat. Opakování starých chyb nikdy neomrzí a jal jsem se proto znova zaregistrovat, že je ten pátek.

Ukázalo se (nepřekvapivě), že to bude problém, tentokrát ne proto, že by mi nepřišla nějaká SMS zpráva, ale proto, že moje telefonní číslo validace PayPalu vyhodnocuje jako neplatné. Moc se mi tomu nechtělo věřit, stejné číslo už mám tak přes 10 let. Zkusil jsem zadat různé hodnoty; jako neplatné číslo to vyhodnocuje úplně cokoliv. Zajímalo by mě, jestli v PayPalu pracuje někdo, komu připadá zvláštní, že se lidé z ČR přestali registrovat. Upřímě, po této zkušenosti jsem přesvědčen o tom, že je za tím snad něco osobního, nebo o žádné další registrace zkrátka nestojí. Zkusil jsem odeslat registrační formulář pomocí vývojářské konzole, ale byl jsem bez nějakého vysvětlení přesměrován zpět (do prázdného formuláře).

Nasrat. Služeb této společnosti nevyužívejte. Nesvěřujte jim své peníze. Je zřejmé, že programátoři PayPalu jsou neschopní a samotný PayPal nemá žádný zájem o řešení problémů svých zákazníků. Takovým lidem do rukou vaše data ani peníze nepatří.

SJW vs Redis

Před několika dny se nějaká nula rozhodla zatočit s termíny master a slaveRedisu. Pro nepolíbené, slovem master se v oblasti software označuje nějaký centrální nebo primární prvek, v případě databáze hlavní server, který pak část svých úloh nechává vyřizovat na sekundárních prvcích (jeden takový prvek se nazývá slave), nebo na ně v případě databází ukládá částečnou či kompletní kopii dat (repliku). Cílem je například rozložení zátěže nebo zodpovědnosti – maximální výkon fyzického stroje má svá finanční i technická omezení a v případě jeho selhání může aplikace fungovat dál, protože se bude bavit se slave bodem. Tato terminologie rozhodně není žádnou novinkou – nejsem si jist, jak běžné bylo její použití před dobou, kdy jsem tahal kačera, ale pro představu, bavíme se o minimálně 20 letech.

„Problém“ termínu master a slave je, že v angličtině vyjadřuje také vztah „pán“ a „otrok“. V USA s nezvládnutou zdravotní péčí, kriminalitou, pologramotným obyvatelstvem, vymykající se migrací a nezaměstnaností je zřejmě použití správné terminologie v open-source projektu problémem nejvyšší priority. Použít termín slave je v dnešní době zločin srovnatelný s bitím afrického genderově nevymezeného homosexuálního uprchlíka bičem (aktivisté prominou maskulinum, můj rodný jazyk zatím neprošel patřičnou evolucí).

Aktivistický póvl samozřejmě vycítil příležitost a po desetiletích naprostého nezájmu zaútočil. Autora Redisu někdo označil za fašistu, protože mu nepřipadalo důležité a rozumné měnit zažitou terminologii napříč kódem a historií kvůli politické korektnosti a pokrytectví. V jeho následném článku se marně pokouší dokázat, že fašistou není – jeho předci (je Ital) si s fašisty užili své, kromě toho vítá rovnost všech pohlaví i ras a otevřeně se staví k migraci (i ekonomické, což je nakonec jeho věc). Dle mého názoru bylo zveřejnění příspěvku chybou, vlastně jsem si dost jistý tím, že cokoliv jiného než ignorace a mazání podobně debilních návrhů je zárukou shitstormu. Bojovnice SJW za korektní zítřky (nepřekvapivě ze San Francisca) na sebe přirozeně nenechala dlouho čekat, vypustila na Twitter slint a označila autora za rasistu (z nějakého důvodu má zřejmě k tématu co dodat). Živit se vývojem v Ruby nebo používat SalesForce, asi bych se zamyslel. Jejich programátoři a architekti očividně neváhají v rámci vyššího dobra poškozovat a likvidovat jiné projekty.

Pohádka nemá příliš šťastný konec, protože je již otevřena issue řešící změnu názvů. Bohužel se problému dostalo značné pozornosti, takže to vlastně nemohlo dopadnout jinak a přejmenování je aktuálně asi jediný možný úhybný manévr, který zabrání aktivistické kampani proti Redisu a zdiskreditování jeho autora.

Příště se podíváme na zoubek třeba slovu execution, které kromě významů jako provedení nebo vykonání značí také popravu. A v další štaci zatočíme s kill v Linuxu (Windows už léta používá korektní, neurážlivý end). Těším se na budoucnost a mám radost, že žiji v době, ve které je urážlivé použít slovo s více významy a ne jeho redukce na ten jediný, který se zrovna nějakému pitomci hodí.

Manipulace s počítadlem kilometrů

Senát nedávno schválil návrh zákona, který obsahuje tuto fascinující pasáž:

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

(…)

i) v rozporu s § 36 odst. 4 změní záznam o celkové ujeté vzdálenosti na počítadle ujeté vzdálenosti,

j) v případě provedení opravy nebo výměny počítadla ujeté vzdálenosti o této skutečnosti nevystaví protokol podle § 36 odst. 4 nebo jej nepředá provozovateli silničního vozidla,

k) jako provozovatel silničního vozidla nepředá stanici technické kontroly při nejbližší evidenční kontrole protokol o provedení opravy nebo výměny počítadla ujeté vzdálenosti vystavený podle § 36 odst. 4,

V praxi tedy bude možné prožít nevšední zážitek, kdy si od někoho koupíme ojeté auto, přijedeme na evidenční kontrolu a za nepředání protokolu o výměně nebo opravě počítadla nám bude udělena pokuta až do výše 10 000 Kč. Skvělá zpráva to je pro prodejce, protože za stočený tachometr nebude potrestán on, ale ten, kdo přijede na evidenční kontrolu. S možností, že protokol například zapomene někdo doma, se vůbec nepočítá.

Zdá se, že řešení problému je jednoduché. Před tím, než s koupenou ojetinou zajedeme na kontrolu, stačí zkontrolovat stav tachometru evidovaný ministerstvem dopravy a v případě potřeby si protokol sám vystavit, nebo automobil vrátit. Úprava zákona tak dost podivně řeší původní problém, kterým byla změna počítadla vedoucí ke zvýšení tržní hodnoty vozu a zcela nelogicky trestá toho, kdo s takovým autem přijede ke kontrole. To bude obvykle kupující, nebo provozovatel, který o tomto zákonu nevěděl a o změně se nesvěřil na kus papíru. Situaci, kdy někdo stočí tachometr u auta se stářím do čtyř let (nebo i staršího s vyšším nájezdem), to neřeší vůbec. Podvodníkům se existencí tohoto zákona prostor k manévrování prakticky nemění, protože nájezd si lze ověřovat zpětně už nyní. Místo tvorby podobného paskvilu by bylo lepší nedělat nic, protože samotný prodej automobilu se stočeným tachometrem za účelem zvýšení jeho hodnoty je podvodem.

Přeškrtnutí symbolu EU na registrační značce

Ačkoliv nejsem zastánce nějakých podobně bezvýznamných gest, baví mě, jak to ministerstvu dopravy leží v žaludku. Za přeškrtnutí znaku EU na registrační značce hrozí zákaz řízení.

Nevím, jak na ministerstvu dospěli k závěru, že přelepení znaku EU na registrační značce je stejné, jako její absence, každopádně buď omylem nebo záměrně lžou o možné sankci. Řízení vozidla s upravenou, nečitelnou nebo chybějící značkou nelze řešit na místě, ve správním řízení pak hrozí pokuta 5 000 – 10 000 Kč a zákaz řízení od 6 měsíců do 1 roku. Jakýsi Zdeněk Neusar se ještě nechal slyšet, že by dokonce přelepení mohlo být považováno za hanobení symbolu Evropské unie. To by se mu i policii jistě líbilo, těžko si představit horší zločin s tak vysokou mírou nebezpečnosti.

Článek na svém Facebooku vystavil také BESIP, kde společně s dalšími indoktrinovanými diskutujícími názorně ilustroval, že věci nerozlišujeme na dobré a špatné podle toho, zda dobré nebo špatné jsou, ale podle toho, co si o nich myslí zákon. Binárním viděním seznali, že přelepit znak EU na RZ je v rozporu se zákonem, tudíž je to nepřípustné a vůbec se neobtěžovali zamyslet se nad tím, jestli je morální a spravedlivé za to někomu odebírat řidičáky a ukládat mnohatisícové pokuty. Do diskuse se zapojil i jakýsi fízl z Brna, který se mi pokoušel podsouvat, že je to stejné jako měnit fotku v občance nebo trhat bankovky. U kriminálky zřejmě zaměstnávají v rámci inkluze i nějaké dementy. Na moje argumenty materiálním znakem přestupku (který při přelepení symbolu EU jednoznačně chybí) nereagovali. Pravděpodobně jej nechápou, nebo záměrně ignorují.

Doufám, že v nastavené agendě bude BESIP pokračovat i nadále, protože jde o učebnicové sraní si do vlastního hnízda.